finance vatikánu

Tajné finance vatikánské ekonomiky

Protože Vatikán v průběhu staletí zveřejňoval velmi málo informací o svých financích a investicích, většina lidí ani neví, jak tento svrchovaný městský stát s vlastní ekonomikou vydělává peníze.

Vatikán je částí města Řím a zahrnuje 110 akrů s populací do 1 000 osob, což z něj činí nejmenší stát na světě. I když je Vatikán rozlohou malý jeho dalekosáhlé investice, zahrnující bankovnictví, nemovitosti i soukromé podniky má na finanční svět významný dopad.

Důležité informace

  • Vatikán jako nejmenší země světa s ekonomikou při generování příjmů spoléhá na kombinaci darů, vlastnictví soukromých podniků a investic.
  • Ekonomika Vatikánu je zahalena tajemstvím, přičemž někteří věří, že poskytnuté finanční údaje jsou spíše obecné než přesné.
  • Svatý stolec je řídícím orgánem, který generuje peníze díky darům. Část těchto peněz poté investuje do akcií, dluhopisů a nemovitostí.
  • Vatikán generuje příjmy prostřednictvím vstupů do muzeí a prodejem mincí, známek a publikací.
  • Vatikánská banka byla v centru mnoha finačních skandálů, což vedlo papeže Františka k zavedení reforem, které zajišťují finanční odpovědnost a transparentnost.

Příjmy Svatého stolce

Pro pochopení složité ekonomiky Vatikánu je důležité stanovit rozdíly mezi Vatikánem a Svatým stolcem. Svatý stolec je řídícím orgánem národa. Jestliže byste uzavírali smlouvu s Vatikánem, ve většině případů budete v kontaktu se Svatým stolcem. Vatikán je pouze fyzická oblast, kde Svatý stolec sídlí.

Svatý stolec generuje příjmy z tzv. Peters Pence, což je termín z 8. století, který označuje dary, které dostává katolická církev od věřících z celého světa.

peters pence

Od jednotlivců po diecéze, Svatý stolec dary sbírá prostřednictvím zvláštního oddělení. Dalším příjmem Svatého stolce jsou i příjmy z úroků a investic ze svých rezerv.

Investice Svatého stolce

Historicky Svatý stolec investoval hlavně do italského průmyslu, rozšiřoval své portfolio do akcií a dluhopisů a svůj podíl ve společnostech omezil na méně než 6 %. Investoval konzervativně a rozhodl se nakupovat a držet pouze osvědčené společnosti v silných průmyslových odvětvích, z tohoto důvodu byly jeho investice v rozvojovém světě omezené.

Novější investice však již byly mezinárodnější, zejména v západoevropských měnách a dluhopisech a určitou aktivitu vykazuje i na newyorské burze. Svatý stolec investuje také do nemovitostí po celém světě, zejména do pozemků a kostelů.

Pro své investice má však i omezení. Například neinvestuje do společností, které jsou v rozporu s církevními hodnotami, jako jsou farmaceutické společnosti, které vyrábějí antikoncepci.

Deficit Svatého stolce

Po mnoho let byl Svatý stolec v deficitu. Podle časopisu Los Angeles Times činil schodek Svatého stolce v roce 2012 celých 18,4 milionu dolarů. Úředníci obviňovali měkkou evropskou ekonomiku a náklady na výplatu 2 832 zaměstnanců, jako i šíření katolické víry prostřednictvým různých médií.

Reinhard Marx

V září 2019 německý kardinál Reinhard Marx, který má na starosti vatikánskou ekonomickou radu potvrdil, že mu papež František nařídil snížit náklady ve snaze eliminovat schodek, který se odhaduje na zhruba 70 milionů eur. O přesné částce se diskutuje, neboť Vatikán od roku 2015 nezveřejňoval rozpočet a dva roky byl bez interního auditora.

Ačkoliv papež František a před ním i papež Benedikt XVI. vynaložili značné úsilí, aby zpřehlednili poměry ve Vatikánu, jsou finance stále trochu záhadou a někteří experti mají zato, že udávaná čísla nejsou zcela přesná. Z tohoto důvodu není v podstatě možné měřit finanční zdraví Svatého stolce, i když mezi těmi, kteří studují eko panuje názor, že není pochyb o značných rezervách, které má církev k dispozici.

Příjmy Vatikánu

Na rozdíl od Svatého stolce dostává Vatikán příjmy z tradičních osvědčených podniků. S pracovní silou cca 4800 zaměstnanců se město spoléhá na několik malých průmyslových odvětví, které generují peníze.

Samotné město spolu se Sixtinskou kaplí, bazilikou svatého Petra a vatikánská muzea přitahuje miliony turistů a náboženských poutníků každý rok.

sictinska-kaple

Město sbírá příjmy prostřednictvím vstupenek do muzeí, prohlídek, velmi vyhledávané jsou známky a mince včetně prodeje publikací. Zatímco Vatikán nezveřejňuje údaje o tom, kolik peněz tímto způsobem z podniků vybere, odhaduje se že město mělo v roce 2013 příjmy ve výši 315 milionů dolarů a výdaje ve výši 348 milionů dolarů.

Vatikánská banka

Role Vatikánské banky je asi nejkontroverznější a málo pochopenou částí financí Vatikánu. Vatikánská banka, také známá jako Ústav pro náboženství, je soukromá banka Vatikánu, kterou založil papež Pius XII. v roce 1942. V průběhu desetiletí byla banka centrem mnoha skandálů a čelila obviněním ze špatného hospodaření, praní špinavých peněz a podvodů.

vatikánská banka

V únoru 2018 Vatikánská banka oznámila, že obvinila svého bývalého prezidenta banky a jeho právníka ze zpronevěry 50 milionů eur prostřednictvím podvodných nemovitostí a praní špinavých peněz.

Ve své výroční zprávě za rok 2018 banka uvedla, že udělala pokroky ve snižování rizika praní špinavých peněz a zvyšování finanční transparentnosti. Banka vykázala v roce 2018 zisk v evýši 19,8 milionu, což je pokles oproti zisku 36 milionů v roce 2017.

Aktiva banky v představovala na konci roku 2018 přibližně 5,6 miliardy dolarů a sestávala z investic a vkladů od téměř 15 000 majitelů účtů. Mezi držitele účtu patřilo katolické duchovenstvo, zaměstnanci Vatikánu a katolické náboženské řády po celém světě.

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *